Okénko z praxe paní Ježpodové

Okénko z praxe vol.2

Písmenkové stromy a malý exkurz do světa Pohyblivé abecedy

Mám ráda propojování napříč třídami a průvodci… dnešek se vydařil. Na začátku druhého bloku jsme se sešli celé první trojročí a společně si poslechli tři hlasové ukázky z úst tří žen, taková malá přátelská výpomoc jedné mamince mé žačky, která je spisovatelka a chce dát své knize také audio podobu. Takže vlastně konkurz na ten správný hlas. Děti hlasovaly úplně jinak než jsme my dospěláci předpokládali.. chudák maminka, asi jsme jí zamotali hlavu… poté moje druháky čekala pravidelná dílna čtení – dvacet minut tiché četby  vlastní rozečtené knihy, písemná reflexe za pomocí otázek a úkolů ze Čtenářských sáčků.

Dnes děti vymýšlely, jak by příběh mohl pokračovat. Zůstala s nimi průvodkyně první třídy, já pracovala s tím zbytkem prvňáčků, které neskolily ani neštovice ani střevní moribundus, čili s celými čtyřmi kousky.

Ukázala jsem jim písmenkové stromy, pěkně oba naráz s tím, že jsem položila otázku, v čem jsou stromy stejné a v čem se liší… řešili jsme typ písma, barvy, narazili na slůvka jako je samohláska, souhláska, háček, čárka, společně jsme si přeříkali abecedu.

Děti stromečky zaujaly, začaly je zkoumat spontánně, zkoušely, zda jsou stromy kompatibilní, vyskládávaly si svá příjmení (zde si akčně vyrobily čárky ze špejle:-)), to už jsem nevydržela a běžela pro Pohyblivku. Přinesla jsem velkou i malou tiskací, děti si vyzkoušely napsat pomocí písmen svá křestní jména, tentokrát čárky nechyběly, měli jsme kouzelnou krabičku plnou diakritiky. Zase jsme málem nestihli oběd:-).

Okénko z praxe vol.1

Násobková a 100 tabulka aneb RYBÍ ROZCVIČKA

Když se takhle paní Ježpodová vrátí na full time za katedru, resp. do skříženého sedu na komunitní kruh.. má tu čest státi se průvodkyní druháčků v Naší škole v Litni.. Jedeme čistého Hejného, první pololetí náročné, mám „kovidové prvnáčky“, s kolegyní se shodujeme, že jim online mimojiné vzal půl roku matematických diskuzí. Druhé pololetí se děti rozjely a už to začíná vypadat jako „Hejňák“. 

Učíme se v blocích a součástí každého devadesátiminutového matematického bloku je společná rozcvička. Pracujeme vždy v kruhu, na zemi, děti mají u sebe stírací destičky, fixy, stovkovou a násobkovou tabulku. Ostatní pomůcky jsou volně k dispozici, uložené na stabilních místech ve třídě, děti vědí, že si pro ně kdykoli během matematiky mohou dojít, použít, a pak vrátit na místo. Někdy se stane, že si pomůcku půjčí dítko z paralelky, to pak musíte trochu zapojit kreativitu, viz níže zelená mona z parket v násobkové tabulce. Násobení je nenásilnou formou představeno jakožto opakované sčítání, děti mají každý na lavici (máme hnízda po 4 dětech), nalepenou malou násobkovou tabulku (taky tam mají stovkovou tabulku a abecedu, krokovací pás si v průběhu druhého ročníku odlepily postupně samy s tím, že ho již nepotřebují).

Rozcvičky variujeme dle momentálních potřeb třídy. Pokud polovina dětí chybí, nejdeme dále v pracovním sešitě (resp. případně děti pracují na dodělávkách). Pokud je nás valná většina (celkový počet dětí v ročníku je 9:-)).. ano, komunitní škola.., vybíráme si náročnější úlohy ze sešitu, u kterých coby průvodkyně zjistím, že si s nimi dost dětí neví rady.. Vždy se podívám, kdo na dané úloze již pracoval, s jakým výsledkem.. vím tedy přesný počet dětí, které úlohu na rozcvičce vidí poprvé. Někdy pracujeme s matematickými kartami, které se dají k pracovním sešitům dokoupit. Ty dětem kopíruji, občas dostávají domů v rámci tzv. týdenních úkolů. Někdy rozcvičku pojímáme projektově.. a to se stalo také tento týden. Ve středu byl Den oceánů, děti oblečené v modré barvě plnily různé úkoly napříč předměty, vše se točilo právě kolem vody, ryb, ekologie. Tématický byl také tělocvik, spontánně mě napadlo navázat v matematice.

Rozcvičku jsem uvedla takto:

„Budeme počítat ryby.. mám dvě jezírka, v jednom jezírku plavou 3 ryby, v druhém jezírku je trojnásobný počet ryb..“ Děti vědí, že si při zadání mají dělat samy zápis na stírací destičky.

Bylo zajímavé pozorovat způsob, jakým si děti úlohu zaznamenávaly na destičce. Někdo dělal čárky, někdo kreslil ryby, pak je různě mazal, někdo kreslil šipky, někdo psal čísla, někdo napsal rovnou výsledek, protože si vše spočítal v hlavě:-).

Někoho napadlo ověřit si svůj výsledek na násobkové tabulce! Musel ji tedy vlastně využít jakožto dělicí tabulku..zjistili jsme, že násobkovou tabulku mají děti v paralelce a zrovna ji taky potřebují. Děti napadlo, že si vezmou mona z parket (proto zelené dílky na fotkách), což nikoho neurazilo a fungovalo skvěle. Jeden prstík na 12 – celkový počet ryb, jeden prstík na 2 – dvě jezírka, jedu ke kraji, kde je 6.. Děti jsou nadšené, že to funguje! Zkoušeli jsme samozřejmě také s prázdným rámem a jednotlivými dílečky. Vyskládala jsem na destičku 12 dílků, ptám se:

„Co vidíte?“     „Obdélník.“      „Co ještě?“     „No, že to je 12.“

a rozjela se diskuze, kterou jsem pouze moderovala…

Ano, anglina byla kratší a ano, zase jsme přišli pozdě na oběd:-). Nu co, když matika baví, je to radost..a vůbec nevnímáte, zda vám kručí v bříšku.

NÁSOBKOVÁ A 100 TABULKA